1. lekce (les 1) Wie is daar? (Kdo je tam?)
Po zvládnutí výslovnosti, ke které mi pomáhá všudypřítomné okolí, jsem se vrhl na první lekci. Je to klasicky postavený učebnicový text, který začíná rozhovorem (textem) v daném jazyce, tedy v nizozemštině, bez překladu, pokračuje gramatikou. Následují cvičení k probrané látce a vše uzavírá "slovníček". V této učebnici je u každé lekce ještě i druhý text, který zpracovává probranou gramatiku a slovíčka. Takové malé osvěžení, které je i smysluplnější, než první text.
Než přistoupím k prvnímu textu, uvedu seznam slovíček, které se v lekci vyskytují plus pár slovíček, které jsou obsaženy ve cvičeních, ale ve slovníčku nikoli (ta jsou uvedena pod dvojitou čarou na konci seznamu. To může docela i mást, jelikož hned na začátku musím pracovat s něčím, co neznám. To samé se týká i prvního textu (on je to vlastně rozhovor), kde jsem některé věty musel poslat nizozemské kamarádce, která i tak nedokázala přesně vysvětlit význam. Napsala mi, že je to úplně jiný level jazyka, vychází to z kontextu situace a celkově to asi úplně do první lekce učebnice, kterou používají samouci, nepatří. Vše jsem ale přelouskali!
Anna, Anne, Anneke
bord (het); borden
bos (het); bossen
Dáág!
daar
dag (de); dagen
dat
dicht
drie
één
gek
groot
Hallo.
hier
hé?
horen
- Het is te horen.
iemand
ikke
in
ja
kamer (de); kamers
lamp (de); lampen
maar
meneer
Anna, Anička
tabule, talíř
les
Nazdar! Ahoj!
tam
den
to
zavřený
tři
jeden
podivný, bláznivý, zvláštní
veliký
Haló. Ahoj.
zde, tady
že ano?
slyšet
- Je to slyšet.
někdo
já (velmi důrazně a hovorově)
v
ano
pokoj, místnost
lampa
ale
pán, pane (oslovení)
mijn
naam (de); namen
niet
open
raam (het); ramen
smal
stap (de); stappen
tafel (de); tafels
twee
vreemd
wat
wie
wit
zwart
================
man (de); mannen
kind (het); kinderen
cursist (de); cursisten
leraar (de) ; leraren
docent (de); docenten
zwaar
můj
jméno
ne (zápor sloves
(např. ik ben niet - já nejsem)
otevřený
okno
úzký
krok
stůl
dva
divný, cizí (použito pro věci)
co
kdo, koho
bílý
černý
================
muž
dítě
student
učitel
učitel
těžký
Poznámka a vysvětlení ke slovíčkům. Je příjemné, že na rozdíl od němčiny se podstatná jména nepíšou s velkým počátečním písmenem, ačkoli občas ho tam automaticky hodím, protože mám přeci jen pár let němčiny za sebou. Není ale problém se naučit tzv. přepínat v hlavě.
Tučným písmen jsou viditelně nizozemská slovíčka (abecedně řazená), napravo je samozřejmě překlad do češtiny. V závorce u podstatných jmen jsou uvedeny určité členy (rody). Stejně jako v němčině je potřeba si je zapamatovat. Za středníkem je uvedeno množné číslo, které se tvoří nějakým způsobem (doufám v to), ale prozatím nevím jak, tudíž se vše učím nazpaměť. V závorkách kurzivou jsou pak uvedeny dodatečné informace k použití v určitém kontextu.
Slovíček není mnoho (cca 40) a po naučení s nimi lze tvořit nějaké smyšlené smysluplné krátké věty. Někdy si ukážu na okno, stůl nebo talíř a řeknu si celou krátkou větu v nizozemštině. Je to motivující a zábavné.
K učení slovíček používám už roky jednoduchý a naprosto skvělý program jP vocabulary, který lze zadarmo stáhnout. Manuál a vlastně veškeré informace jsou k dispozici na webové stránky, program se jak snadno instaluje, tak i používá. Velmi jednoduše si vytvořím vlastní slovník (v jakémkoli jazyce apod... nebo jej mohu stáhnout z internetové databáze), ten pak aktivuji, zadám jakou formou chci být zkoušen a je to! V nastavení si může každý individuálně zadat, zda-li bude odpovědi psát nebo se mu pouze zobrazí slovíčko bez nutnosti písemného doplnění. Možné je také vybrat jeden či více seznamů slovíček ke zkoušení. U některých jazyků je k dispozici i poslech. Program neslouží pouze pro zkoušení slovíček, ale také jiných libovolných výrazů (matematiky, literatury, zeměpisu aj.).
V úvodu učebnice se píše: "Oproti původní učebnici je příručka rozšířena o aspekt komunikativní. Vstupní texty byly zachovány. Tvoří ucelený, souvislý zábavný příběh, který velmi nenásilným způsobem probírá gramatické jevy i reálie. Do jednotlivých lekcí jsou začleněna běžná konverzační témata jako nakupování, bydlení, počasí, cestování, oblékání, práce atd."
Text A začíná zajímavě, to je pravda, ale ze zvědavosti jsem se koukl dopředu a přečetl si texty až do čtvrté lekce. Nevím, co je to za zábavný příběh, ale připomíná mi to ..., nebudu předbíhat. Časem na to každý přijde. Text B je pak opravdu konverzační a smysluplný.
Text A, který je zde uveden je plně viditelný v nizozemštině. Český překlad je viditelný po označení textu kurzorem (text je totiž v bílé barvě na bílém pozadí, aby nebyl záměrně hned vidět). Kdo chce, může se pokusit rozhovor přeložit a následně provést kontrolu.
Tekst A
Text A
Zmíněné věty v rozhovoru, které jsou krapet na jiném levelu jsou "Het is te horen." a "Ik hoor de stappen toch.". Slovíčka "te" a "toch" nejsou přeložena ve slovníku na konci učebnice a pouze první z uvedených vět je přeložena ve slovníčku první lekce. Není to asi takový velký problém, ale může to někoho takhle ze začátku zaskočit.
Gramatika (grammatica)
Stejně jako v řadě jiných jazycích, i v nizozemštině máme členy (určité a neurčité). Docela pěkný kompromis mezi němčinou a angličtinou se tu objevuje (v AJ jsou to "the, a, an" a v NJ "der, die, das, ein, eine"). Máme zde pouze dva určité členy a jeden neurčitý člen - "de" pro mužský a ženský rod, "het" pro rod střední a "een" pro všechny rody jako člen neurčitý. V množném čísle je pouze člen "de", a to pro všechny rody. Neurčitý člen v množném čísle není (stejně jako například v angličtině)

Přiznám se, že osobní zájmena byla a zřejmě ještě nějakou dobu budou oříšek. Mimo klasická osobní zájmena, která máme i v češtině a tykání či vykání, zde nalezneme i rozdělení na důrazné a nedůrazné osobní zájmena. to znamená že některé osoby (např. "jij - ty") mají ještě jeden tvar. Takže to není jen o tom naučit se, kdy se komu vyká, tyká, ale ke všemu kdy v jakém případě použít důrazné či nedůrazné. To už je opravdu výhoda poslouchat kolem sebe, kdo kdy co použije a zkoušet si to zapamatovat, popř. to sám začít používat. Když jezdím do práce a z práce vlakem, tak už jsem odposlouchal frázi, ve které se vyká v množném čísle: "U kunt hier overstappen op de metro van Amsterdam. - Zde můžete přestoupit na Amsterdamské metro." Když jsem si poprvé uvědomil, že této větě rozumím, tak jsem samou radostí téměř skákal. Je to možná pro někoho pitomost, ale motivaci a radost z jazyka je třeba získávat všemožně.
(V hovorové vlámštině se můžeme místo tvarů "jij, je" setkat s tvary "gij, ge".)

Poslední částí gramatiky v první lekci je konečně první důležité (ne-li nejdůležitější) sloveso, a to sloveso "zijn - být". Oproti osobním zájmenům je časování slovesa být v přítomném čase docela jednoduché, lehce zapamatovatelné a logické, a to i přes to, že se jedná o sloveso nepravidelné (v učebnici je také přehled všech nepravidelných sloves,a nebo alespoň těch nejfrekventovanějších).

Záporný tvar sice v lekci uvedený není, ale chytré hlavy si to domyslí. Přidáním záporky "niet" jednoduše vznikne zápor. "Ik ben nicht daar. - Já tam nejsem." nebo "Het raam is niet open. - To okno není otevřené." Myslím, že v tomto se nemůže nikdo splést, pokud nevytváří nějaké brutální věty Je ovšem zajímavé, že ve slovníčku první lekce tato záporka už je obsažena, byť se o jejím použití vůbec nepíše, ba dokonce není nikde použita (cvičení, texty aj.).
Otázka se tvoří klasickým přehozením slovesa a zájmena. Opět se toto v první lekci člověk nedočte, ale chytrá hlava stále pracuje (pokud jsem se učil léta anglicky a německy, tak se toho vůbec nebojím). "Bent je daar? - Jsi tam?" nebo "Is de tafel smal? - Je ten stůl úzký?" A hle! Kolik vět už můžu vytvořit. Sice si s nimi kafe nebo chleba nekoupím, ale hřejivý pocit na srdci zaručeně mám!
Jen tak pro srovnání jsem vytvořil tabulku, ve které jsem zmíněné příkladové věty přeložil do nizozemštiny, angličtiny a němčiny (s českým překladem), aby bylo vidno, že jsou tyto jazyky podobné. I když se některá slova píší jinak, foneticky jsou si velmi podobná. (zároveň se omlouvám, pokud by měl někdo pochybnosti o překladu - snažil jsem se, aby to bylo správně)

První lekce má všehovšudy pouze šest stran, ale pro začátek to naprosto stačí. Po nastudování všech slovíček a gramatiky následují cvičení (vesměs doplňování správných tvarů členů, osobních zájmen nebo překlady českých vět) a konečně i druhý text. Ten už je strukturován jako rozhovor, který si může kdokoliv zkusit ve dvojici. Využívá slovíčka, gramatiku a hlavně dává smysl formou vět, které v reálném životě člověk využije. Nejsem si jistý, jestli bych chodil k večeru v Amsterdamse Bos (cca 10 km2 velký lesopark v Amsterdamu kousek od letiště) a hledal na základě poslechu kroky Aničky dušičky. Ovšem zeptat se někoho, kde je někdo se hodí. To je ostatně součástí i druhého rozhovoru.
Tekst B
Hallo.
Wat is je naam?
Wat is dat?
Is de kamer groot?
Wat is groot?
Is het raam open?
Wie is dat?
Tot ziens.
(Vraag en antwoord)
Dag. (Goeiedag.)
Mijn naam is Peter.
Mijn naam is Monica.
Dat is een kamer, een tafel.
Ja, de kamer is groot.
De tafel is groot.
De kamer is groot.
Ja, het raam is open.
Dat is Monica. Dat is Paul.
Dáág.
Text B
Ahoj.
Jaké je tvé jméno?
Co je to?
Je ten pokoj velký?
Co je velké?
Je to okno otevřené?
Kdo je to?
Nashledanou.
(Ptejte se a odpovídejte)
Dobrý den.
Mé jméno je Petr.
Mé jméno je Monika.
To je (nějaký) pokoj a (nějaký) stůl.
Ano, ten pokoj je velký.
Ten stůl je velký.
Ten pokoj je velký.
Ano, to okno je otevřené.
To je Monika. To je Pavel.
Ahoj. (Nazdar.)
Je nutno vzpomenout, že všechny texty a některá cvičení mají také audio přílohu k poslechu. Hlas Jana Staal je namluven dospělým mužem a hlas Anneke Stal je překvapivě mladá dívka, tipoval bych cca 12 let. V tuto chvíli už si mnozí mohou udělat obrázek "zábavného příběhu", který byl v této lekci odstartován. V další lekci to bude ještě větší sranda. Věřte mi!
Tot ziens en fijne dag!
